Historie školy

Počátky vzdělávání v Horní Cerekvi jsou jako ve všech podobných místech spojeny se dvěma faktory – vrchností a církví. V případě Horní Cerekve to z počátku splývalo, protože nejstarším doloženým majitelem osady byl Dobeš (Tobiáš) z Bechyně, který v sobě spojoval moc církevní
– byl biskupem a světskou – byl zároveň maršálkem. V Dobešově Cierkvici – jak se tehdy osada nazývala, nesídlil trvale, ale vedle vodní tvrze zde dal vybudovat ve 13. století i dřevěný kostel
( cierkev, odtud název osady), a lze předpokládat, že při kostelu byla zřízena, jak bylo tehdy obvyklé, i farní škola. Písemný doklad o tom však chybí.

 V roce 1411 se majitelem Cerekve stává první příslušník nejvýznamnějšího rodu v dějinách obce – Jan starší z Léskovce. Léskovci sídlili na cerekvickém panství až do r. 1680. Zapojovali se aktivně do veřejného dění a byli politicky i pokrevně provázáni s řadou jiných významných rodů.Také přestavěli dřevěný kostelík na kamennou budovu a později přistavěli další – ojedinělou renesanční stavbu na náměstí. Při kostelu byla zřízena i budova fary a špitál, jehož součástí byl i sirotčinec. Povinností kněží bylo tehdy zároveň i vzdělávání. (Zajímavé je, že v bouřlivých letech husitských a pobělohorských představitelé rodu hbitě „měnili kabát“ podle politických poměrů a s tím se měnilo i náboženské vyznání a celková orientace kostela i obce - nejstarší Léskovec byl katolík a stoupenec Zikmunda, jeho synové sloužili v táborském vojsku a byli příznivci Jiříka z Poděbrad, na počátku 17. století se opět stali horlivými katolíky). Kdo byl tehdy v Cerekvi zodpovědný za vzdělání občanů, nevíme. Panstvo mělo pochopitelně domácí učitele, kteří jednak sídlili přímo na zámku, a jednak dojížděli z Pelhřimova nebo z Jihlavy. Z Pelhřimova přijížděl např. známý učenec magistr Chocholoušek – Chocholossius a nějaký čas pobýval na cerekvickém zámku i známý autor Bylináře Mattiollli. Ne vždy ovšem byla asi služba u Léskovců snadná. Domácí učitel, bakalář Filopon se dostal se svým zaměstnavatelem do tak ostrého sporu, že mu to vyneslo dokonce pobyt v šatlavě, odkud ho zachránila až přímluva pánovy manželky.

Nejstarší doklad o škole pochází však až z doby po vymření rodu Léskovců po meči, z roku 1688. Jako varhaník – kantor byl potvrzen jistý MATĚJ KRÁSNÝ. (Pozn. – jednalo se patrně o rodinu měšťanů dlouhodobě v Cerekviusedlých a zasloužilých v panských službách. Jistá Dorota Krásná byla klíčnicí na cerekvickém zámku a její syn Bartoloměj – možná otec Matěje – šafářem).

Dalšími cerekvickými kantory byli:

  • 1711 – Antonín Suchánek
  • 1741 – Antonín Salak
  • 1742 – Václav Hulva
  • 1749 – Jan Ondřej Krautnar
  • 1817 – Josef Hlinka
  • 1847 – František Novotný

Do roku 1853 byla v Cerekvi pouze tzv. škola triviální – kde se učilo pouze čtení, psaní a počítání. Teprve pak se z ní stala škola hlavní – kde přistoupily další předměty - např. dějepis, náboženství, vyšší matematika a výuka praktických předmětů. Tehdy chodily do školy v Cerekvi i děti z Černova, Chrástova, Bukové, Hříběcí, Turovky, Horní Vsi, Leskovce a Bezděčína.

Roku 1846 se Turovka, Horní Ves a Leskovec odškolily, děti chodily do filiální školy v Horní Vsi, kde je vyučoval JosefVenkrbec. Zpočátku se jednalo o školu jednotřídní, ale v r. 1878 byla otevřena druhá a v r.1896 i třetí třída.

7.11.1854 byla otevřena škola v Černově pod vedením učitele Jana Vaňouse. Od r. 1884 byla i tato škola dvojtřídní.

V Hříběcí vyučoval zpočátku soukromě Ondřej Kyba, ale v roce 1898 zde byla otevřena jednotřídka, nejprve filiální, od r. 1900 samostatná.

Také v Bezděčíně byla samostatná škola, od 2.1.1912. Byla to škola jednotřídní, vedl ji Karel Havelka.

Původně byla škola v Horní Cerekvi umístěna v budově cechovní hospody – dnešní budova radnice. V r. 1857 byl pro děti upraven zvláštní vchod, aby nemusely chodit přes krčmu. Roku 1889 byl pak hostinec zrušen a v restauračních prostorách byla zřízena místnost pro 1. třídu. Jako řídící učitel působil v té době pan František Janků.

Škola byla v těchto prostorách až do 1.10. 1911, kdy byla otevřena nová budova školy na konci Pelhřimovské (dnešní Tyršovy) ulice. Budovu projektoval architekt Ladislav Novotný z Počátek a její výstavba stála 125 000 korun. Tato budova, která v r. 2011 oslaví úctyhodné stoleté výročí, je dodnes základem školního areálu.

Ve školním roce 1980/81 přibyla v areálu budova pavilonu dílen a školní kuchyně.

Ve školním roce 1983/84 byla zkolaudována a otevřena budova přístavby školy. Do této budovy byl umístěn první stupeň, šatny, gymnastický sál a další prostory, které měly sloužit především zájmové činnosti (promítací místnost, fotokomora apod.)

Přístavbu s původní budovou spojuje spojovací chodba.

Ve školním roce 2001/02 bylo ve spolupráci s družební obcí ve švýcarském Niederbippu vybudováno přírodní oddechové hřiště vedle pavilonu dílen.

V roce 2007 byla dokončena rekonstrukce školního hřiště s umělým povrchem a běžeckou dráhou.

V roce 2013 byla vybudována nová moderní jídelna ze dvou tříd v přízemí hlavní budovy s kapacitou 93 jídelních míst.

Ve školním roce 2014/2015 proběhla dosud nejrozsáhlejší akce v dějinách školy – zateplení všech budov, výměna oken a rekonstrukce přístavby se změnou vnitřních dispozic v celkové hodnotě 34.319.263 Kč.

Od června do září roku 2017 byla provedena kompletní rekonstrukce školní kuchyně.

A ještě dvě poznámky nakonec:

Vedle stávající školy existovala v Horní Cerekvi v letech 1867 – 1908 i soukromá škola židovská, zřízená přicerekvické synagoze. V době první světové války se do Cerekve přistěhovala stovka občanů z polské Haliče a pro 27 školních dětí byla zřízena škola polská. Polsky se zde vyučovalo od ledna do května 1915.