Horní menu

Jak to bude od září



Ještě jsme neuzavřeli školní rok 2019/2020, ale už bychom se měli připravovat na další. Co můžeme očekávat ve školství vzhledem k možnému epidemiologickému vývoji se dovídáme například z rozhovoru s vládním epidemiologem Rastislavem Maďarem:

Tento školní rok už je definitivně pošramocený, v září se ale školáci chystají do lavic v plné síle. Budou pro ně stále platit nějaká speciální pravidla?

Děti by měly být nabádány, aby si častěji dezinfikovaly, ruce a pokud skutečně mají příznaky nákazy, které by mohly odpovídat covid-19, tak ať do školy nechodí. Když se dítěti udělá ve škole špatně, tak aby tam byl mechanismus, jak ho vyčlenit od kolektivu, než se dostaví rodiče. Ale myslím, že to v září začne celkem normálně. Očekávám, že za poměrně příznivé epidemiologické situace vstoupíme do září a škola začne klasicky. Budou tam ale dezinfekce a bude se říkat, ať zbytečně moc dětí není v šatně a podobně.

Potom je otázka, jak dál. Jsou na to dva názory - buď, že se prostě musíme naučit s virózou žít a zůstaneme u tohoto. Nebo se dětem ve společných prostorách doporučí roušky. Ale třída se nechá pohromadě, nebudou se dělat rozestupy. Jen s tím, že příznakové dítě nebo dítě, které má doma někoho nemocného, by si mělo dát roušku.

Nicméně, když si představíme tu realitu, která každý podzim a zimu nastává - respirační onemocnění, ať už závažnější, nebo méně těžké, má obrovské množství lidí. Jak se mají třeba zachovat rodiče, jejichž dítě ráno trochu zakašle - budou ho muset automaticky nechat doma a nebrat ho do školky? Co když neseženou hlídání a z preventivní bezpečnosti nechtějí dát dítě k prarodičům?

Jiné virózy nám to jistě budou komplikovat. S velkou pravděpodobností to nebude nový koronavirus, ale nikdy nebudeme mít jistotu - příznaky mohou být různě závažné. Jediný specifický příznak, o kterém víme, je ta náhlá ztráta čichu a chuti úplně bez rýmy.

Takže rodiče by měli uvažovat tak, že to může být covid, a spíš dítě nechat doma?

Měli by. Pokud jim hrozí komplikace v práci, tak se nejspíš budou snažit dítě udat i tak do kolektivu, ale v takovém případě by měla reagovat sama škola. Každý by měl uvažovat tak, aby vnímal riziko a v případě potřeby ho stáhl. Kdyby bylo nejhůř v nějakém regionu, tak se škola stáhne na nějaké homogenní skupiny. Tak, jak je to teď.

Takže do reality se to promítne tak, že si víc dětí bude s nějakými lehkými příznaky muset zvyknout, že jakmile mají rýmu nebo kašel, učí se doma?

Bude to asi řešeno nějakou karanténou nebo testováním, záleží na okolnostech…

Jak k tomu mají přistoupit starší učitelé, kteří jsou třeba sami mezi těmi rizikovými a bojí se o zdraví?

Pořád budou mít možnost si od studentů držet odstup. Alespoň po sezonu respiračních nákaz. Buď se odsune první lavice, nebo si mohou vzít štít. Teoreticky může ten rizikový učitel požádat studenty, aby si roušky dali. Individuálně si to musí každý uzpůsobit tak, aby se dodržela prevence.

Pokud by se situace zdramatizovala, pořád přichází v úvahu, že se škola úplně zavře?

Já myslím, že něco takového bude nastávat čím dál méně. Zavření školy jako takové extrémní opatření, protože stále panuje velká obava. Ale časem si zvykneme, že když třeba bude pozitivní jeden případ, tak si ho vytrasuje hygienická stanice, zjistí, jaké jsou blízké kontakty, ty půjdou do karantény a na jejím konci budou testovány. Ale zbytek školy může fungovat dál.

Celý rozhovor se všemi souvislostmi zde